Kravičky - Plzeň - Report kravýprava 08

Report kravýprava 08

Letos to asi budu za organizační tým asi já, kdo napíše hodnotící zprávu poslední kravýpravy. Doufejme, že to aspoň umlčí zlé jazyky tvrdící, že to tu hrozně flákám :-)

Letošní kravýpravu jsme plánovali se značným pesimismem, protože se zdálo, že jednak nebude zájem a jednak se nepodaří vymyslet originální a přesto rozumnou trasu (což jde v podstatě ruku v ruce). Přesto se k mému překvapení zájemci našli a to jak noví, tak veteráni. V souvislosti s výše uvedeným musím předběhnout a napsat, že ač se to zdálo nemožné, letošní kravýprava překonala tu minulou takřka ve všech ohledech.

Účast byla podobná – šlo nás nakonec šest : Kelvin, Mrožu, Ládíček, Zámeckej, Maia a samozřejmě já :-) Trasu se nám podařilo naplánovat až překvapivě dobře, byť z velké části kopírovala trasu minulou, ale byla delší o několik úseků. Materiály byly letos také kvalitnější, vícestránkové s velkou mapou a všemi kravičkami. Vstupné se letos bohužel a doufejme, že už naposledy, opět nevybíralo.

Vyrazili jsme už opět časně ráno (10:00). Meteorologičtí šamané sice tvrdili, že budou bouřky, ale ráno nebyl na nebi ani mráček. Sraz byl již tradičně ve stínu parku na Chodském náměstí, kde tentokrát první nečekal Ládíček sedící v košili a s otevřenou knihou na lavičce po vzoru Foresta Gumpa, ale o něco lepším dojmem působící Maia :-) Příjemné překvapení přichystal zasloužilý člen z minulé výpravy Zámeckej, který dorazil v tričku s kravičkou, za což sklidil patřičný obdiv a respekt. Postupně dorazili všichni členové výpravy a vyrazili jsme. Tentokrát rovnou ke kolejím u Doudlevců a pak směr hlavní nádraží. Původní plán byl oběhnout i kravičky směrem na Rokycanskou a dále a pak teprve jít na vlak, ale udělali jsme změnu, protože pak bychom do Olympie dorazili moc pozdě na oběd.

Obhlédli jsme tedy pár kraviček v okolí nádraží. S rozhořčením jsme zjistili, že samolepková kravička v podchodu je odstraněna stejně jako zbytek nálepek. Vážně uvažujeme o její rekonstrukci z evropských fondů. Poté jsme již tradičně sedli na osobák do Koterova. Tentokrát však bez jízdenek, protože několikanásobná zkušenost ukázala, že průvodčí během tak krátké jízdy stejně nestačí zareagovat a tak je škoda utrácet 5,- za osobu na cestu. Zákon schválnosti tomu chtěl, že průvodčí byl tentokrát poněkud pracovitější, než obvykle, takže jsme z vlaku vystoupili o něco rychleji, než bylo plánováno, přesto však se ctí :)

Následovala opět klasická etapa z Koterova po kolejích směrem na kraj Plzně. Zde nás čekala konfrontace s majitelem pozemku, který se domníval, že objektu oplocenému ze tří stran se dá říkat „uzavřený“ :-) Moc rád bych s tím člověkem déle polemizoval na toto a další témata typu „když vás tu chytim, dám vám k úhradě to, co mi tu někdo ukrad„ a „tvrzení proti tvrzení“ , ale času bylo málo, takže jsme ze situace pouze slušně vycouvali a pokračovali dál.

Nudný úsek podél silnice nám zpestřili horolezecké choutky některých členů výpravy, kteří vylezli na zhruba tři metry vysokou protihlukovou zeď a šli po jejím hřbetu. Zábavný byl především moment, kdy se stěna po sto metrech zúžila z 40cm na 10cm z důvodu „exit“ dveří :-) Kupodivu se nikdo nezřítil.

Kravičky okolo dálnic jsme tentokrát obešli zkušeněji po různých lučních cestách a na tři poslední jsme se proti plánu vykašlali, protože bylo ubíjející horko a hlad :) Zapluli jsme tedy na nákup a oběd do Olympie. Časově nám to vyšlo naprosto perfektně – víc jak hodina času do odjezdu autobusu do města.

Během jízdy zpět do města mi zavolala spolubydlící, že jí spadly klíče do kanálu a nemůže se dostat do bytu. Detaily nebudu rozpitvávat, ale musel jsem se opět oddělit od skupiny, která mezitím šla na etapu, kterou jsme vynechali před odjezdem do Olympie. Pikantní na tom je, že velice podobná situace se stala i na loňské výpravě. Kdyby mi to někdo vyprávěl, myslel bych si, že si ze mě dělá srandu. Pravděpodobnost, že se něco takového trefí během dvou let přesně do dvou dnů, kdy je kravýprava je cca 1:100 000 a to ještě nepočítám pravděpodobnost, že se porouchá zámek u dveří (což se stalo loni) nebo někomu spadnou klíče do kanálu.

Když jsem se opět připojil ke skupině, procházeli jsme centrem města a chladili se u veřejných vodovodů, pump a fontán, což přišlo velice vhod. Obešli jsme většinu kraviček v centru a u jedné z nich jsme si nechali udělat skupinové foto :)

Na Masarykově náměstí jsme si dali opět krátké vodní radovánky před poslední etapou železničním koridorem proti slunci. Prošli jsme o Jižního předměstí až na Skvrňany a tam jsme zakončili oficiální část kravýpravy u Mekky.

Na Ládíčkovo doporučení jsme se pak přesunuli tramvají opět do centra do Saloonu na závěrečné posezení u jídla a pití. Zhodnocení této části výpravy raději ponechám na jiných, protože z pohledu nejvíce střízlivého by to nemuselo dopadnout moc dobře :-) Zhruba před druhou hodinou ranní jsme se rozešli, povětšinou do svých domovů :)

Plán byl asi 61 kraviček, pokud nepočítáme zničené, viděli jsme jich cca 50.
Za fotodokumentaci děkuji Ládíčkovi, který dodal nejpoužitelnější fotky :-)
 

unimatrix325 – 30. 7. 2008 (20.34) – Trvalý odkaz – Komentáře (14)